„Energetický štítek” je lidovým názvem pro průkaz energetické náročnosti budovy. Co takový průkaz obsahuje, jaký je jeho význam, co znamenají jednotlivé ukazatele a jak si ho obstarat? Vše, co o energetickém štítku potřebujete vědět, vám v našem článku vysvětlíme od úplných základů.
Jaký je význam energetického štítku domu
Energetický štítek vznikl proto, aby bylo možné jednoduše zjistit, zda je stavba efektivní z hlediska spotřeby a nákladů na energie. Neméně důležitým důvodem pro jeho zavedení byla také zvýšená motivace stavebníků k tomu, aby kladli důraz na ekologičnost a udržitelnost.
Energetický štítek (přesněji průkaz energetické náročnosti budovy, PENB) je dokument, který hodnotí spotřebu energie a její využití v konkrétní stavbě. Zkoumá se především obálka budovy, protože právě ta zajišťuje tepelně-izolační vlastnosti stavby.
Co všechno je „obálka budovy”? Tento pojem zahrnuje všechny konstrukce, které jsou vystaveny vnějšímu prostředí – od střechy přes obvodové stěny, okna a dveře až po podlahu přiléhající na podkladový terén. Obálka budovy má výrazný vliv na množství energie potřebné k užívání budovy, zahrnující energii na vytápění, ohřev vody, chlazení, klimatizaci, výměnu vzduchu větráním nebo osvětlení.
Díky energetickému štítku máte jako vlastník nebo nájemník představu o nákladech za užívání domu nebo bytové jednotky. Energetická náročnost vašeho domu totiž ovlivňuje účty za vytápění, chlazení, ohřev vody a další služby. Zároveň vám napoví, jaká je efektivita vlastních zdrojů energie, jako je například tepelné čerpadlo nebo fotovoltaická elektrárna. Vypočtená průměrná spotřeba elektřiny a plynu nemusí plně odpovídat vaší reálné spotřebě, ale pro základní orientaci bohatě stačí. Pokud váš dům v klasifikaci příliš nezabodoval, zjistíte také, co byste mohli zlepšit, a tím energetickou náročnost budovy snížit.
Kdo musí mít energetický štítek
Průkaz energetické náročnosti budovy musí mít podle zákona o hospodaření energií:
- stavebník, vlastník, společenství vlastníků při výstavbě nebo rozsáhlejší rekonstrukci,
- vlastník nebo společenství vlastníků při prodeji či pronájmu budovy,
- vlastník bytové jednotky při prodeji či pronájmu bytu.
Ne každé společenství vlastníků ale průkaz energetické náročnosti vlastní. V případě prodeje a pronájmu bytové jednotky je pak možné štítek nahradit předložením vyúčtování za dodávky energií za 3 předchozí zúčtovací období, tedy nejčastěji za období 3 let.
Při prodeji starších nemovitostí se povinnosti můžete vyhnout za předpokladu, že kupující na doložení průkazu netrvá a od 1. ledna 1947 nebyla na domě provedena žádná úprava obálky budovy, která by mohla energetickou náročnost budovy ovlivnit.
Každé pravidlo má nějaké výjimky. Platí to i u energetického štítku. Třeba pro svou chatu, chalupu, nebo jakoukoliv jinou budovu s energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2 průkaz vůbec nepotřebujete. Nepleťte si tento pojem s užitnou nebo podlahovou plochou. Energeticky vztažná plocha se totiž počítá z vnějších rozměrů budovy.
Jak funguje proces získání energetického štítku
Energetický štítek je jedním z mála dokumentů, který se nevydává na úřadě. Vystavit vám ho musí oprávněný energetický specialista zapsaný do seznamu, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. V seznamu si jednoduše vyhledáte specialisty s oprávněním „Energetická certifikace budov” a vybraného specialistu kontaktujete s žádostí o zpracování průkazu. První krok je za vámi!
Energetický specialista si od vás poté vyžádá potřebné podklady. Kompletní stavební dokumentace zpravidla obsahuje:
- situační výkres
- půdorys stavby
- řez stavbou a vizualizaci stavby
- technickou zprávu o konstrukci
- parametry systémů vytápění a ohřevu vody
- popis technologií jako tepelné čerpadlo, fotovoltaika, zateplení (včetně plánovaných projektů)
Pokud vám jakýkoliv dokument chybí, na stavebním úřadě vám pomohou dokumentaci zkompletovat. Pokud se ale obíháním úřadů nechcete zdržovat, můžete zajištěním chybějících podkladů pověřit energetického specialistu. Taková služba ale samozřejmě něco stojí, počítejte proto s navýšením ceny.
V okamžiku, kdy má energetický specialista k dispozici všechny podklady, může je začít vyhodnocovat. Nenechte se zaskočit, pokud bude chtít specialista vaší nemovitost vidět osobně a pořídit si ještě vlastní fotodokumentaci. Zpravidla do dvou týdnů pak vystaví váš průkaz, na který tak netrpělivě čekáte.
Kolik vystavení průkazu průkazu energetické náročnosti budovy stojí? Cena se u rodinných domů obecně pohybuje v rozmezí od 3 do 10 tisíc korun, ale kolik ve výsledku zaplatíte, závisí zejména na velikosti vašeho domu. Například společenství vlastníků jednotek za zpracování průkazu pro bytový dům proto zaplatí až 30 tisíc korun.
Co obsahuje energetický štítek
Průkaz energetické náročnosti je několikastránkový úřední dokument. Vy si ale představíte spíše jeho první stránku v barvách semaforu. U té zůstaneme, protože právě tam se dozvíte to nejdůležitější.
Základní informace o vašem domě
Hned v úvodu je uvedeno, o jaký dům se jedná, kde se nachází, o jaký typ budovy se jedná (například bytový nebo rodinný dům) a jaká je energeticky vztažná plocha budovy. Energeticky vztažnou plochu budovy je možné popsat jako zastavěnou plochu prostorů s upravovaným vnitřním prostředím (například vytápěným nebo chlazeným), vynásobená počtem podlaží. Nepleťte si tento pojem s užitnou nebo podlahovou plochou. Energeticky vztažná plocha se totiž počítá z vnějších rozměrů budovy.
Klasifikační třída a splnění požadavků
Právě klasifikační třída je tím, co si nejčastěji z průkazu vybavíte. Ve stupnici od červené po zelenou označené písmeny se určitě vyznáte i bez větších znalostí. Raději ale zopakujeme, že nejúspornější budovu označuje písmeno A, mimořádně neúspornou potom G.
Většina novostaveb v Česku je zařazená do třídy C. Budovy ve třídách D-G jsou označeny jako nevyhovující, stavět se proto mohou už jen budovy ve třídách A-C. V případě, že váš dům specialista zařadil do některé z “horších” tříd, v průkazu pak budou zmíněné i možnosti, jak energetickou náročnost budovy zlepšit. Ke snižování energetické náročnosti vás může motivovat, že čím lepší klasifikační třídy ale na stupnici A-G dosáhnete, tím nižší budou vaše náklady na energie. Zároveň se zvýší i hodnota vaší nemovitosti. Každý má totiž zájem na tom, aby dlouhodobě na energiích uspořil a nemusel do úprav nemovitosti dále investovat.
Rozdělení dodané energie
Energetický štítek také pomocí koláčového grafu znázorní, jaké zdroje energie a v jakém poměru tvoří průměrnou spotřebu budovy. V závislosti na tom, jaké zdroje využíváte, v grafu můžete najít kombinaci elektřiny ze sítě, uhlí, zemního plynu, elektřiny z fotovoltaických panelů a podobně. Pamatujte, že v celém průkazu je spotřeba energie pouze přepočtená na průměr a vaše reálná spotřeba vůbec nemusí uvedeným hodnotám odpovídat.
Ukazatele energetické náročnosti
Část shrnující ukazatele energetické náročnosti obsahuje jen pár řádků, přesto jsou důležité.
Obsahují dílčí hodnocení budovy z hlediska tepelných ztrát („průměrný součinitel prostupu tepla budovy”), spotřeby tepla na vytápění 1m2 plochy („měrná potřeba tepla na vytápění”) a jednotlivých systémů domácnosti. Tam spadá například vytápění, chlazení, ohřev vody, osvětlení a další. Energetická náročnost těchto systémů se uvádí v kilowatthodinách na 1 m2 energeticky vztažné plochy, což vás může mást. Naštěstí ale i tyto jednotlivé ukazatele označuje klasifikační stupnice A-G. Nemusíte tedy počítat kilowatthodiny, abyste zjistili, jak na tom váš dům je.
Aktualizace a platnost energetického štítku
Průkaz energetické náročnosti platí 10 let od vystavení. V případě, že byste v mezidobí prováděli na budově větší úpravy obálky budovy (na více než 25 procentech její plochy) nebo měnili způsob vytápění, průkaz bude potřeba aktualizovat. Pokud jste v posledních letech stejně jako tisíce Čechů na střechu nainstalovali fotovoltaické panely a za domem máte nové tepelné čerpadlo, váš starší průkaz už nebude platný.
Pro vystavení průkazu se správnou klasifikací energetické náročnosti stačí jen specialistu požádat o aktualizaci společně s doložením dokumentace úprav. Může jít například právě o projekt nově instalovaného tepelného čerpadla nebo zateplení fasády a střechy. Nový průkaz pak opět platí 10 let.
Jak snížit energetickou náročnost domu
Snižování energetické náročnosti staveb se neobejde bez investice, se kterou vám mohou pomoci dotační programy. Co můžete udělat, abyste dosáhli lepší energetické třídy?
- Zateplit fasádu, střechu, stropy a podlahy
- Vyměnit stará netěsnící okna a dveře
- Pořídit si rekuperační jednotku
- Omezit používání neobnovitelných zdrojů energie, (např. uhlí, topné oleje)
- Instalovat zdroj obnovitelné energie (fotovoltaická elektrárna, tepelné čerpadlo)
Těmito projekty energetickou náročnost snížíte sice trvale, jejich návratnost se ale počítá na roky. Hledáte řešení, jak naopak na nákladech za energie rychle ušetřit? Srovnejte si ceny elektřiny nebo plynu a do minuty si můžete prohlédnout nabídky předních dodavatelů a rovnou některou z nich využít.