Proudy vody na vozovce nechce vidět žádný řidič. Při pořádném lijáku se ale může stát, že potká i vás. Jak se vyhnout ztrátě přilnavosti pneumatik, kterou nazýváme aquaplaning, a jak ho zvládnout, když už “kloužete”?
Jízda na mokru řidiče většinou nepřekvapí, dokud nepadají přímo provazy vody. Jakmile ale pneumatiky přestanou stíhat odvádět vodu, i zkušené motoristy může nulový “grip” zaskočit. Už jen tři milimetry vody pod koly mohou způsobit aquaplaning a může za to takzvaný vodní klín. Jakou roli při tom hraje rychlost jízdy, dezén pneumatik nebo jejich stáří? Jdeme se na to podívat.
Jak aquaplaning vzniká?
Co je příčinou aquaplaningu? Ke ztrátě přilnavosti pneumatik dochází při velkém množství vody na silnici. To sice neovlivníte, ale ovlivnit můžete svou rychlost jízdy a neméně důležitý je také výběr správných pneumatik. Riziko, že se budete klouzat, se totiž výrazně snižuje při opatrnější jízdě na dálnici a dodržením předpisové hloubky dezénu pneumatik.
Nebezpečí se tedy zvyšuje nejen s vyšší rychlostí vozidla, ale také s ojetými pneumatikami, protože nedokážou odvádět vyšší množství vody a dochází ke ztrátě kontaktu s vozovkou. Jednoduše se nezakousnou do asfaltu tak, jak jste zvyklí.
Jak můžete snížit riziko aquaplaningu?
- Pravidelně kontrolujte stav pneumatik. Minimální hloubka dezénu by měla dosahovat u letních pneumatik alespoň 1,6 mm, u zimních pak 4 mm. Pozor, nejedná se jen o nějaké doporučení, dodržení minimální hloubky je povinnost. V případě, že máte gumy sjeté takřka na hladko, nezachrání vás při nehodě ani povinné ručení nebo havarijní pojištění. Stejně důležité je udržování předepsaného tlaku v pneumatikách – to sice policie nekontroluje, ale stále se jedná o faktor, který může ovlivnit aquaplaning.
- Přizpůsobení jízdy stavu vozovky rozhodně není bezvýznamná mantra dopravních policistů, ale důležité prevenční opatření. Při vyšším množství vody na dálnici můžete snadno zažít aquaplaning i se zcela novými pneumatikami. Riziko snížíte zpomalením na 80 km/h. U sjetých pneumatik se aquaplaning může naplno projevit už při 50-60 km/h. V silném dešti si pro jistotu nepomáhejte tempomatem. Kontrolu nad vozidlem byste měli mít doslova ve svých rukou, abyste v případě potřeby mohli plynule zpomalit. Pokud je déšť skutečně velmi silný a nejste v té chvíli na dálnici, bezpečně zastavte a počkejte, až se to nejhorší přežene.
- Mějte přehled o nedostatcích vozovky – především “propadlá vozovka” po krajnici nebo vyjeté koleje mohou bezpečnou jízdu během deště výrazně komplikovat. Právě vyjeté koleje jsou místem, kde se nepříjemný jev aquaplaningu vyskytne nejčastěji. A samozřejmě neméně důležité je také sledování provozu před vámi.
Jak poznat aquaplaning?
Co se stane, když pneumatiky ztratí kontakt s vozovkou? Vaše auto se stane jedním slovem neovladatelné. Přední kola logicky postihne vodní klín primárně, motor bude znít hlučněji a u auta s předním pohonem kol si budete moci všimnout i prudkého nárůstu otáček.
Jinak vypadá aquaplaning v případě nepřilnavosti pneumatik na zadních kolech. Klouzání totiž nepocítíte ihned. Zprvu se zdá být všechno v pořádku, ale nebude vás poslouchat zadní část vozidla, která se pak pohybuje jako rybí ocas (od toho pojem “fishtailing”). A právě takto vzniká nebezpečný smyk.
Co můžete udělat, když k aquaplaningu dojde?
- Nepanikařte a nepokoušejte se protáčení kol zabránit brzděním.
- Držte směr jízdy a ruce pevně na volantu, nestrhávejte volant do jiného směru. Tím by jen došlo ke smyku.
- Postupně zpomalujte sundáním nohy z plynu. Sešlápněte pedál spojky, pokud máte auto s manuální převodovkou.
- Vyčkejte na přirozené zpomalení, díky němuž se pneumatiky opět zakousnou do vozovky.
- Pokračujte v jízdě v bezpečné rychlosti.
Nebezpečné situace při provozu vozidla nemusí ani zkušený řidič zvládnout odvrátit. Veškerá rizika, která hrozí vašemu autu (i škody, které v nelehké situaci můžete způsobit ostatním), může pokrýt dobře zvolené pojištění. Nečekejte, až budou padat trakaře. Najděte výhodné a kvalitní havarijní pojištění ještě dnes. Kde? Přece na RIXO.cz!
