Ceny energií pod vládním stropem? Ano, ale pozor na kličku dodavatelů!

Novinové titulky tuzemských médií plní zprávy plné optimismu: dodavatelé energií zlevňují pod vládní cenový strop! Většina nejvýznamnějších dodavatelů bojuje o přízeň spotřebitelů lákavými cenami. Nečekané zlevnění vysvětlují úspěšným nahrazováním ruského plynu a šetřením zákazníků, díky kterému nejsou energie tak nedostatkové zboží. Jenže úprava ceníků se týká i dalšího řádku ceníku, paušálního měsíčního poplatku. Ten naopak nenápadně zdražuje. 

O co jde? Máte zpozornět i vy?

Jak se počítá cena energií?

Nejdřív potřebujeme pochopit, jak se vůbec výsledná cena energií počítá. Cena plynu i elektřiny se skládá z:

• regulované složky. Tu stanoví Energetický regulační úřad na období jednoho kalendářního roku. Spotřebitel ji žádným způsobem nedokáže ovlivnit.
• obchodní složky. Jde o část ceny, která je momentálně zastropována vládou. Abyste pochopili strategii dodavatelů, je potřeba si složku ještě rozpadnout na:

• měsíční paušál. Ten platíte měsíčně bez ohledu na svou spotřebu, i když bude nulová. Aktuálně je paušál zastropován částkou 157 Kč měsíčně.
• cena za komoditu. Ta už odráží skutečnou spotřebu vaší domácnosti v megawatthodinách (MWh). I pro tuto část stát stanovil horní hranici: 3 025 Kč pro plyn a 6 050 Kč pro elektřinu.

V čem spočívá klička dodavatelů?

Regulovaná složka ceny energií je u všech dodavatelů stejná. My se zaměříme na obchodní složku a její rozpad, kde vzniká prostor pro fintu, kterou využívají někteří dodavatelé.  Ty se totiž ohání příznivou cenou za komoditu (MWh), která je pod vládním stropem, ale tiše zdražují měsíční paušální poplatky. Vzhledem k tomu, že měsíční paušál se typicky pohybuje v intervalu od 60 do maximální výše 157 Kč, mu spotřebitelé nevěnují takovou pozornost. Jenže v ročním vyjádření může jít o rozdílovou částku.

Taková finta se do rozdílu promítne nejvíc v případě, kdy je vaše spotřeba malá. Pro ilustrační příklad si zvolíme domácnost, která vaří na plynu, nebo používá elektřinu jen pro svícení a vaření (nikoliv pro topení a ohřev vody). Pak spotřeba odráží skutečné hodnoty.

Odebírám plyn, spotřebuji 1 MWh za rok

Nejdřív se podívejme na dodavatele, jehož ceny odpovídají vládnímu stropu. V tom případě platím měsíční paušál 157 Kč, za rok je to tedy 12*157=1 884 Kč. K tomu přičteme cenu za 1 MWh, zmíněných 3 025 Kč. Obě částky sečteme,  1 884 + 3 025 = 4 909 Kč. Dostaneme maximální roční cenu obchodní složky při spotřebě 1 MWh (pro konečnou částku bychom přičetli ještě regulovanou část).

V druhém příkladu si přiblížíme „férového“ dodavatele, jehož cena za komoditu odpovídá státním stropu, ale nezdražil paušální měsíční poplatek (z dob před energetickou krizí). Ten činí 57 Kč měsíčně. Za rok tedy zaplatíte 12*57 = 684 Kč. K tomu přičteme cenu za 1 MWh, zastropovaných 3025 Kč. Obě částky sečteme,  684 +3 025 = 3 709 Kč. To je cena obchodní složky (bez neměnné regulované složky).

Nakonec se podíváme na “vychytralého” dodavatele, který spotřebitele zaujme nízkou cenou za MWh. Ta je tedy pod vládním stropem. Dodavatel si ovšem zisk kompenzuje tak, že zvedne paušální poplatek za měsíc na (státem stanovených) 157 Kč. Za rok tedy zaplatíte 12*157 = 1 884 Kč. K tomu přičteme cenu za 1 MWh,  2 900 Kč. Po součtu obou částek dostaneme  1 884 + 2 900 = 4 784 Kč a zjistíme, že cena je vyšší než u předchozího dodavatele. Nalákala nás nízká cena za MWh, ale vzhledem k vyššímu poplatku za paušál jsme zaplatili víc.

Všechny uvedené příklady shrnuje přehledná tabulka.

Odebírám elektřinu, spotřebuji 1 MWh za rok

Zopakujeme strukturu předchozí části a začneme dodavatelem, jehož ceny odpovídají vládnímu stropu. Za rok na měsíčním paušálu zaplatím opět 12*157 = 1 884 Kč. K tomu přičteme cenu za 1 MWh, zmíněných 6 050 Kč. Obě částky sečteme, 1 884 + 6 050 = 7 934 Kč. To je nejvyšší cena, kterou můžeme za obchodní složku ceny energie platit.

Pokračujeme “férovým” dodavatelem, jehož cena za komoditu sice odpovídá státnímu stropu, ale má levný paušální poplatek, 57 Kč. Za rok to tedy dělá 12*57 = 684 Kč. K tomu přičteme cenu za 1 MWh, zastropovaných 6 050 Kč. Z rovnice pak dostaneme 684 + 6 050 = 6 734 Kč (bez neměnné regulované složky).

Zbývá nám opět “vychytralý” dodavatel. Už víme, že dodavatel stanoví měsíční paušál na maximum, tedy na 157 Kč. Ročně platíme 12*157 = 1 884 Kč. K tomu přičteme “sexy “cenu za 1 MWh, 5 900 Kč. Po součtu obou částek dostaneme  1 884 + 5 900 = 7 784  Kč a opět vidíme,  že cena je vyšší než u předchozího dodavatele. Nalákala nás nízká cena za MWh, ale díky vyššímu poplatku za paušál jsme zaplatili víc.

Všechny tři příklady znovu porovnáme v tabulce.

Jak tedy vybrat nejlepšího dodavatele energií?

Jak se tedy proti výše popsané kličce bránit? Vždy si zkontrolujte cenu za komoditu i měsíční paušál. Pokud nemáte po ruce kalkulačku, nechte si celkovou roční cenu (nebo měsíční zálohu) od různých dodavatelů srovnat u nás na rixo.cz a porovnejte ji se svou současnou platbou.

U rozpadu obchodní složky platí jednoduché pravidlo: čím menší máte spotřebu, tím větší vliv má měsíční paušální poplatek na celkovou cenu. Domácnostem s nízkou spotřebou se vyplatí akceptovat vyšší cenu za komoditu, pokud dodavatel nabízí nižší paušální poplatek.

Pokud naopak hodně topíte a vaše spotřeba v MWh je výrazně vyšší, klíčová je pro vás hlavně složka cena komodity. Cena za paušální poplatek bude tvořit procentuálně menší část celkové ceny.