Bouřková sezóna přichází a rozhodně se vyplatí vědět, jak se před pohromou z nebes bránit. Může totiž vážně ohrozit váš život. Povíme vám, jak na to, abyste úder blesku nezažili doslova na vlastní kůži. 

Bouřky tvoří na nebi krásnou scenérii, za kterou se mnoho takzvaných lovců bouřek s nadšením vydává. Ačkoliv z dálky nebo z pohodlí domova nejsou hromy a blesky ničím děsivým, z blízka už to taková legrace není. I když se v takové situaci ocitnete, můžete riziko zranění a fatálních následků snížit. Jdeme na to. 

Úder blesku: Riziko pro zdraví

Úder blesku do člověka si často představujeme jako fantaskní situaci, ke které dochází leda tak ve filmech. Myslíte si, že je pravděpodobnější, že na vás spadne meteorit? Ačkoliv nejde o zcela běžný úkaz, přímým či nepřímým úderem blesku můžete být zasaženi s výrazně větší pravděpodobností, než že by vás při plavání na letní dovolené sežral žralok. 

Co se při úderu blesku odehrává v lidském těle? Určitě víte, že srdeční i nervová činnost spočívá v tvorbě a rozvádění přesně “vyladěných” elektrických signálů. Ty jsou přirozeně velmi slabé, konkrétně v rámci srdeční aktivity můžeme hovořit o desítkách milivoltů. Blesk oproti tomu představuje velmi silný elektrický výboj s napětím ve stovkách megavoltů až 1 gigavoltu. V případě nepřímého úderu blesku pak může dojít k výboji stále velmi významného množství elektrické energie i přes vzdálenost 1 kilometru.

Na základě výše uvedeného je logické, že i nepřímý, a tím spíše přímý úder blesku může znamenat ničivé přerušení běžných tělesných elektrických signálů s výsledkem srdeční arytmie či přímo zástavy společně se zástavou dechu a nervových i svalových funkcí. Kromě toho se kvůli samotnému kontaktu velmi horkého výboje s tělem také úrazy elektrickým proudem projevují závažnými popáleninami. Zakončíme ale tuto kapitolu alespoň trochu pozitivně: téměř tři čtvrtiny všech případů zasažení bleskem nekončí úmrtím. 

Jak se chránit před úderem blesku? 

Rada nad zlato: Zapamatujte si pravidlo 30/30: Pokud mezi spatřením blesku a zahřměním napočítáte méně než 30 sekund, bouřka je méně než 10 kilometrů od vás. V takové chvíli byste se měli dostat do zabezpečené budovy a nevycházet dříve než 30 minut po posledním úderu hromu.

Pokud se při nečekané bouřce nenacházíte v bezpečí domova nebo jiné budovy vybavené hromosvodem, snižte riziko úderu blesku. Bohužel s popularizací tohoto tématu se šíří také mnoho mýtů a polopravd. Jak to tedy je?  

Na kopci vs. v údolí

  • Co nedělat: Nebezpečí představují nezalesněné kopce, louky či pole v otevřené krajině, kde se jako stojící člověk bez nadsázky stáváte pohyblivým hromosvodem. Ani jeden zbloudilý stromek vás neochrání. V takových místech byste se při bouřce vůbec neměli pohybovat
  • Co naopak udělat: Přejděte do nižších poloh a užších údolí, kde je riziko úderu blesku výrazně nižší. Je ale vhodné si zkontrolovat, zda nejste v blízkosti vodního toku a do údolí nebude stékat voda. To by se vám totiž mohlo vymstít. 

Útočiště pod stromem vs. pod stromy

  • Co nedělat: Jednotlivý strom v krajině vám vůbec nepomůže. Stejně zrádná může být rada schovávat se do skal. Zaprvé nelpěte na nalezení skalních výklenků, když nejste zrovna v Adršpachu, a zadruhé ani zde většinou nebudete mít jistotu bezpečí. Nehledejte bezpečí ani ve stanu nebo v mysliveckém posedu. 
  • Co dělat: Rozumnějším řešením je přečkání bouřky v hustém lese, v udržovaných budovách s hromosvodem nebo v uzavřeném autě. Auto, respektive jeho kovová konstrukce, funguje jako tzv. Faradayova klec, která veškerý proud vede po povrchu a uvnitř můžete být zcela v bezpečí. To ovšem platí jen ve chvíli, kdy jsou všechny obvodové části auta včetně dveří uzavřené. S kabrioletem to nezkoušejte. 

Ve vodě vs. v suchu

  • Co nedělat: Plavit se v loďkách nebo koupat se při bouřce je naprosto vyloučeno. Při nešťastné náhodě by se mohlo stát, že blesk udeří do jezera, rybníku či bazénu a stane se (ve větším měřítku) úplně to samé, jako když do napuštěné vany hodíte zapojený toustovač. Nedělejte to.
  • Co dělat: Od vody buďte co nejdál. Pokud jste nějakou tu koupačku absolvovali, nezapomeňte se pořádně osušit. Suchou kůži blesk zasáhne stejně jako vlhkou, ovšem výrazně se liší závažnost následků kvůli sníženému elektrickému odporu mokré pokožky. 

Stání pod deštníkem vs. dřep u země

  • Co nedělat: Často se setkáte s radou, abyste u sebe neměli kovové předměty, které “přitahují blesky”. Proti tomu nemůžeme nic namítnout, ale uvědomte si, že tady nejde jen o šperky. Ještě horší než jeden náramek může být váš deštník s kovovými výztuhami, který při dešti používáte zcela přirozeně a bez rozmyslu. 
  • Co dělat: Když už opravdu nemůžete sehnat bezpečný úkryt, chránit se můžete bezpečnou polohou co nejblíže zemi. Ale pozor, neležte! Ideální poloha je podřep s nohama těsně u sebe, kde chodidla vytváří tvar písmena V, schoulenou hlavou a rukama na kolenou. Principem této bezpečné polohy je jednak být co nejníže, tak i dát případnému výboji nejkratší cestu přes vaše spojené nohy, tedy mimo životně důležité orgány. 
Úder blesku - kempování

Co když blesk udeří?

Zranění úderem blesku nebo úrazy způsobené třeba následným pádem stromu je vždy důvodem pro zásah zdravotnické záchranné služby. Pokud tedy máte důvodné podezření, že někdo byl zasažen elektrickým výbojem, neváhejte a točte číslo 155. I u člověka, kterému zdánlivě není pomoci, je vhodné zahájit srdeční masáž a provádět ji do příjezdu IZS. Případů úspěšné resuscitace po úderu blesku již známe mnoho. Nemusíte se také bát, že byste od zasaženého člověka dostali ránu.

Rekonvalescence po úderu blesku může být komplikovaná a zdlouhavá. Kromě již zmíněných závažných popálenin se mohou objevit neurologické potíže po zasažení mozkových tkání (např. záchvaty) i poškození vnitřních orgánů, a to často nevratná. Známé jsou i případy rozvoje chronických postižení oka, mezi nimiž je nejznámější katarakta, neboli šedý zákal. 

S následky, jejichž léčba či alespoň zmírnění obtíží bývá časově i finančně náročná, může pomoci životní a úrazové pojištění. Jelikož zásah bleskem je považován za úraz, pokud vás toto neštěstí potká, můžete čerpat plnění ze svého životního nebo úrazového pojištění s riziky trvalých následků úrazu, invalidity a krátkodobých pojištění například v rámci pojištění pracovní neschopnosti nebo hospitalizace. Pojištění vám kryje záda i v situacích, kdy to opravdu nečekáte. Tak si ho rovnou srovnejte!